Suma sumárum posledních dvou měsíců plných triatlonů, aquatlonů, a různých mistrovství. Jsem maličko grogy!
Summary of last two month filled with triathlons, aquathlons, and various championships. I am slightly passed out!
Collegiate Club Nationals, Tuscaloosa, Alabama, USA
22.4.2017
olympijský bezhákový olympic non-draft (1,5-40-10)
První závod sezóny se nesl spíše ve stylu 'přežij, získej body pro tým, neměj bolavou hlavu'. Dva měsíce po bouračce s autem jsem netrénovala, abych vyléčila otřes mozku, ale dva týdny před hlavním závodem universitní sezóny v USA (tímto) jsem se rozhodla zkusit trénovat a poté i odcestovat do Alabamy a závodit na mistrovství triatlonových univerzitních klubů...
V mnoha ohledech to byl pro mě hrozně zajímavý závod. Nikdy jsem nezávodila v tak velkém poli (v holčičím olympijským bezhákovém triatlonu nás bylo téměř 500!), navíc hledat své kolo v tak velkém depu, i počasí bylo úplně extrémní, neskutečné vedro, plus jsem musela jet celou dobu opatrně, aby mě nezačala opět bolet hlava. Plavání probíhalo v několika vlnách a čas jsem měla pátý nejrychlejší, s čímž nemůžu být nespokojená! Kolo bylo dost ve větru, úplně to se všemi házelo, ale trať byla nádherná, jelo se přes dlouhý most a taky se jelo hrozně rychle... Při seskakování z kola mě úplně shodil vítr na zem, takže jsem se trochu odřela. Běh byl opravdu očistec, neskutečné vedro, kopec, prostě peklo. Na kole mi to překvapivě dost šlo, na běhu mi to už pak dost nešlo, ale i díky sprintu v posledních 500 metrech jsem dokončila jako desátá z cca 480 žen. Což po dvou týdnech tréninku není úplně propadák, ne? Z našeho týmu jsem byla nejrychlejší a celkově jsme skončily s Queens holkama sedmé.
First race of the season was meant to be more like 'survive, get points for the team, don't make your head hurt'. After the car accident I spent two months recovering from concussion thus not training, but two weeks before Nats I decided to try some training again and later traveled to Alabama and raced Collegiate Club Nats...
It was an interesting race for me. I have never raced in a field of that size (in the olympic non-draft tri it was almost 500 girls!!), never experienced such insanely huge transition area, even weather was crazy hot, and all the time I had to control my head so it didn't start hurting again. There were several waves on the swim and I managed to get the fifth fastest swim of the day. Bike course was pretty neat as we were cruising over a long bridge in a crazy wind but still it was a pretty fast bike course. While dismounting the wind pushed my bike away and I fell on the ground and bruised myself.. great. Run was tough, up a hill and in extremely hot temperatures. My bike was surprisingly very decent, my run was indecent, but overall I finished 10th out of almost 500 people... that is not that bad after two weeks of training, right? I was the highest scoring from our team and we got 7th overall with the Queens girls.
Triathlon Continental Cup in Richmond, Virginia, USA
7.5.2017
sprint (0,75 - 20 - 5)
Dva dny před odletem domů jsem závodila ve Virginii na kontinentálním poháru v triatlonu. Před závody jsem společně s dvěma klukama ze školy trénovala a přebývala v domě našeho trenéra Sonniho, který bydlí kousek od Charlotte. Bylo to pár dnů super tréninku v super společnosti. Konečně jsem měla všechny zkoušky ve škole za sebou a tak ze mě spadl všechen stres a nastal čas začít si užívat čtyřměsíční prázdniny!
Do Richmondu jsme přijeli autem v pátek večer, a v neděli mě pak čekal závod. Plavalo se v neoprenu a těsně jsem nestihla první skupinu na kole.. což byla škoda. Kolo se jelo po rovinaté, technické trati, taková klasika tady v Americe, často se na závodech jede po placce, hrozně rychle a v samých zatáčkách. Běh šel na začátku dost ztuha, ale v druhé půlce jsem se rozběhla a seběhla pár holek, poslední třeba v posledních 100m sprintu do cíle (viz. fotka). Celkově jsem byla 14., můj běžecký čas byl docela hrozný, ale aspoň jsem zjistila, co potřebuju nejvíc dohnat.
Co bych jinak řekla k Virginii.. chvílema to tam trochu vypadalo jak někde v horách v Česku, dali jsme si tu po závodě hrozně dobrou bezlepkovou pizzu s veganským sýrem, a ve Starbucksu měli fakt hezký Virginia hrníček, ze kterýho teď doma piju čaj.
Two days before my departure back to Czech Republic I raced ITU Continental Triathlon Cup in Virginia. Before the race me and two more guys from the school team stayed at the house of our coach Sonni and we had some fun training there! The school was finally over so it was time to relax and start enjoying the upcoming four months of holiday.
We arrived in Richmond on Friday evening and then on Sunday it was race time! Swim was in wetsuits and I missed the first bike pack by just.. nothing. Bike was very flat, fast, and technical, it seems like a very typical bike course here in the States, always a lot of turns and a lot of peddaling. Run was poor, first lap was awful and second one little bit less awful, and I managed to pass at least few girls (last one just hundred meters to go, as you can see on the pic!). I was fourteenth overall and my run split really quite sucked, but at least I found out what I need to focus on the most..
Otherwise to Virginia.. well sometimes it reminded me of Czech Republic mountains, we got there a great gluten free pizza with vegan cheese after the race, and they had pretty cool Starbucks cup with Virginia motif so now I am drinking a tea from it here in Prague, haha.
European Aquathlon Championships, Bratislava, Slovakia
27.5.2017
aquatlon (1km plavání/swim - 5k běh/run)
Po dvou a půl týdnech zpátky v ČR jsem odjela k našim nejmilejším sousedům na mistrovství Evropy v aquatlonu. Plavalo se mi docela dobře, jen škoda, že mi úplné čelo trochu odplavalo. Běh byl zase docela hrozný, ale nakonec jsem uhájila třetí místo v kategorii do 23 let a páté místo v celkovém pořadí.
Závod byl, mimochodem, opravdu krásný. Plavalo se v úplně průzračném 'rybníku' uprostřed panelákového sídliště. Až jsem Bratislavčanům záviděla, jaké mají super místo na plavání v létě! Atmosféra byla naprosto jedinečná, pozitivní, milion lidí u trati vás hnalo dopředu... kromě toho, že mi na pódiu nešlo otevřít šampaňské, tak myslím, že nemám co závodu vytknout. Přijela mi i rodinka s trenérem, takže po závodě jsme si užili halušky a druhý den si i prošli Bratislavu, kde jsem zatím nikdy pořádně nebyla. Doufám, že se nějaký evropský závod do Bratislavy zase vrátí, protože organizace, atmosféra i město, všechno bylo boží!
After two and half weeks back in the Czech Republic I travelled to our closest neighbors, to Slovakia, for European Aquathlon Champs. The swim went quite went, I just missed the very front pack of three but I still was satisfied. The run was, well poor again, which upset me a bit again, but overall I got third at under 23 category and fifth overall again, which is... success let's say.
The race was beautiful. The swim was in a pond in a middle of residential area, and the water was so clear! Almost like swimming in an ocean. I was kinda jealous of Bratislava people! Such pretty place to swim in a summer. The atmosphere was great with many people along the course cheering for everyone, so energizing. I found myself to be very untalented at opening champagne bottles while standing on the podium, otherwise I enjoyed this weekend so much.. my family came to watch me and my coach as well, we enjoyed 'halušky' (typical Slovakian dish, so so so good), did some sightseeing of Bratislava the very next day (I haven't ever been 'properly' to Bratislava, always just passing it through sitting in a car or on a train). Well I hope some European race will be held in Bratislava in the future, because the organization, atmosphere, and city were just great!
Triathlon World Cup in Cagliari, Italy
4.6.2017
sprint (0,75 - 20 - 5)
Můj druhý světový pohár v triatlonu v životě. Tajně jsem doufala, že bych si mohla napravit chuť z mého prvního, velkého 'svěťáku' minulý rok v Maďarsku.. Cestovala jsem společně s Fánou Linduškou a Ondrou Olšarem, kteří také závodili, plus s námi jel manažer ČTA Pepa Rajtr. Bydleli jsme v centru Cagliari, které.. je neskutečně překrásné místo. Vlastně bych se mnohem radši rozhovořila o kráse Cagliari, než o mém závodě. Ale tak.
Plavalo se v moři, a v pohodě jsem vyplavala na konci prvního balíku. Cyklistika byla dost náročná, s pořádným kopcem celkem pětkrát, a ten mi dost zavařil.. Nejelo mi to, postupně jsem se propadala až nevím do kam, vypadla mi flaška s pitím, a běh už byl spíš, abych dokončila. Ani napodruhý jsem nepřekonala 'auru' světového poháru, tak třeba to vyjde příště.
Ale jeďte do Cagliari, je to tam úplně boží!
My second triathlon World Cup ever. I was secretly hoping for a better experience than at my first World Cup last year in Hungary, but it wasn't supposed to happen this time I guess. I travelled together with Frantisek Linduska and Ondrej Olsar, Czech triathletes who raced as well, and our Czech team manager. We lived in the center of Cagliari, which is just... a beautiful place. I would actually rather talk about the beauty of Cagliari than about my race, but well!
The swim was in the sea and I did quite well, getting out of the water at the end of the first pack. Cycling was pretty tough with slightly insane hill (five times!) and I sucked on it, falling behind into the packs coming long after me, then I lost my watter bottle, so run was just about to finish the race.. and I did, but this 'karma' of World Cup is still here, so hopefully I will do better next time.
BUT GO to Cagliari, this place is just wonderful.
Bundesliga Kraichgau, Germany
10.6.2017
sprint (0,75 - 20 - 5)
S tímhle závodem jsem vůbec nepočítala. Zhrzená a deprimovaná z Cagliari jsem se těšila na nějaký fajn tréninkový blok, až mi v úterý večer volá manažer z mého nového německého týmu (minulý rok mě kontaktovali, zda za ně nechci závodit v německé sérii triatlonových závodů zvané 'Bundesliga', a tak jsem moc ráda souhlasila!), že z cca 20 holek jsem úplně poslední, kdo může v sobotu startovat, protože jsou všechny nemocné, těhotné, a nebo závodí někde jinde. Na závod jsou vždy potřeba čtyři holky z týmu, a tak, i když jsem to neměla v plánu, jsem se rozhodla pomoci TV Lemgo a závodit v Kraichgau.
Aby to nebylo ještě víc stresující rozhodnutí, nepřiletělo mi kolo ze závodu v Cagliari, a to až do páteční půlnoci, a poté jsem teprve vyrazila směr sobotní závod v Kraichgau, společně s Anetou Grabmüllerovou a její sestřičkou, kterým moc moc děkuji za svezení!
Od závodu jsem toho moc nečekala. Chtěla jsem pomoci týmu co nejlepším výsledkem.. tak jsem se snažila. Plavání tak průměrné, ale první balík jsem stihla, na rovinaté trati kola se mi to docela líbilo, a běh byl najednou taky dobrý, konečně mi přišlo, že zase vím, jak závodit, a že jsem se vlastně možná neminula úplně sportem.. v dost nabité konkurenci jsem skončila 16., z čehož jsem měla opravdu radost, i náš týmový manažer měl ze mě opravdu radost, vlastně to bylo celé takové veselé. Celkově jsme skončily v pořadí týmů 4., což vzhledem k situaci bylo super. Hrozně se mi to na mém prvním německém Bundesligovém závodě líbilo, a doufám, že si tu ještě někdy zazávodím.
Well I really did not count on this race. I came back very upset and tired from Cagliari and looked forward to get some nice training in, but then on Tuesday evening a manager from my Bundesliga team calls me (last year he contacted me if I would like to race for TV Lemgo team in a German triathlon league called 'Bundesliga', and I was more than happy to agree!), that I am completely last out of circa 20 girls on our team who could eventually race on Saturday, because rest of the girls are injured, pregnant, or race already somewhere else. There are always four girls from one team racing in the race, so well I decided to come and help my team, TV Lemgo.
Well and it happened to be even more stressful as my bike did not arrive with me when I flew back from Cagliari. It arrived very late on Friday evening, and then I travelled to Kraichgau for Saturday competition with Aneta Grabmüllerova who raced as well and her sister, thank you so much girls for the ride!!!
I did not expect much from the race, to be honest. I wanted to help my team with a best possible result.. so I tried. My swim was pretty average but I still made the first pack on the bike, then the bike course was pretty flat but I enjoyed it, and the run went actually pretty well.. I was thinking wow I feel like I can race again and I actually thought that maybe choosing triathlon was not as bad idea. I got 16th at pretty good competition and I was very satisfied, our team manager was very satisfied as well, and it was just all overall very happy day. We grabbed fourth spot in the women's teams competition, which was pretty decent considering the circumstances. I really loved my first Bundesliga race and I hope to get to race some again in the future!
European Triathlon Championships, Kitzbühel, Austria
18.6.2017
mixed team relay
super sprint (0,2 - 5 - 2)
V Rakousku jsem si dobře potrénovala, navařila si několik dobrejch obědů, večeří, a jestli se to dá počítat, tak i snídaní, vypila jsem docela dost dobrých kafí, hodně malinko si pošprechtila německy, koupila si mango, zafandila Čechům při elitních a juniorských závodech, vyfotila něco na svojí novou zrcadlovku, vyjela si jeden kopec s dobrým výhledem...
A pak jsem v neděli závodila, a naše štafeta se rozhodla po prvních dvou úsecích odstoupit. Nebyla to žádná sláva, tak se radši rozhodlo pošetřit ostatní členy štafety na další, budoucí závody.
Já jsem si odjela svůj první úsek. Do Kitz jsem jela jen kvůli štafetě, i když jsme s trenérem byli radši pro trénink v Praze bez žádného závodění, ale co se dalo dělat. Odjela jsem to, spolkla si hořkou pilulku při pomyšlení na můj běh, a jela zpátky do Prahy. Čtyři náročné týdny závodění za mnou, a teď čas konečně na trénink...
In Austria I did some nice training, cooked few yummy dinners, lunches, and breakfasts, I drank some good coffee, spoke some German, bought a mango, cheered for Czech triathletes in the Elite and Junior races, took some pics on my new sweet camera, climbed a pretty cool hill with a pretty cool view..
And then I raced on Sunday, and our relay decided to pull off after two legs out of four. It did not look very optimistic so it was decided to pull off to save some energy of the next two team members for their future races.
I was the first leg. I went to Kitz just to race the relay, even though me and my coach wanted me to stay in Prague and train instead of another race. But we could not do much. I raced, swallowed the horrible run, and then went back to Prague. Four weeks of tough racing behind me, and now there is some time for a good training...
V tuhle chvíli jsem měla minulý rok za sebou triatlon jeden, a teď jich mám na kontě již.. pět! Zatím ale musím být sama se sebou trpělivá, poněvadž mé výsledky jsou trochu za očekáváními, ale dva měsíce po bouračce bez tréninku se holt nějak projevit musely. Důležité je ale nepropadat panice a pomaličku trénovat a vracet se tam, kam patřím...
Ještě nic není ztraceno, další důležitá část sezóny mě teprve čeká, tak doufám, že to rozbalím zase v trochu lepším světle.
Jen bych moc ráda poděkovala svýmu koučovi, přátelům, a rodině, kteří mi vždy věří a podporují mě.. díky, že mě vždycky tak zklidníte, a ukážete mi, že na světě jsou i jiné, důlěžitější věci než triatlon, jako třeba dorty.
Jedu trénovat a sbírat rybíz na chalupu, ňam!
Tak si všichni užijte začátek léta!
Terka
Last year around this time I was done with just one triathlon, and now.. I got already five! But I have to be very patient with myself so far, since my results are not as nice as I would have expected, but two months of no training after the crash had to show off somehow... It is important not to freak out and slowly but surely get back into the shape I am capable of..
Nothing is lost so far, next important races are still ahead of me, so hopefully I will feel differently racing on those big days.
I just wanna say a huge THANK YOU to my coach, friends, and family, who still believe in me and encourage me to keep going. Thanks for calming me down and showing me there are different important things in the world than triathlon, for example cakes.
Well I am going to our family cottage for a few days to do some training and pick some red current! Yum!
Have a pretty summer y'all
Tereza
Žádné komentáře:
Okomentovat