úterý 29. prosince 2015

Vánoce, Vánoce.. A narozky ~ Christmas, Christmas.. And birthday

Když máte mezi narozkama a Vánoci jenom pět dní rozdíl, tak se vám tenhle čas.. Tak hezky smíchá do takový sladký slavnostní směsky.

In the case there are only five days between your birthday and Christmas.. Then this time mixes up into a such sweet celebration period.



Sice se lidi celý rok těší na Vánoce (teda někteří), nicméně já se těším na Vánoce A na narozeniny. Mít narozeniny pět dní před Vánoci. Blbý co? Věta, co slyší člověk celej život. Ale mě přijde, že 19.12. je nejhezčí datum na světě. Narodili se takový super lidi, jako Richard Hammond z TopGearu nebo Leonid Brežněv s nejvíc cool obočím na světě. (a Josif Džugašvili se narodil jen o den dřív!)

Semestr ve škole mi skončil poslední zkouškou v pondělí 14.12. - Intro to Law a taková pohodičková zkouška od 18:30 do 21:00, musela jsem napsat tři dvou- až tří-stránkové eseje na různé otázky z práva (naučit jsem se jich musela 23). Docela mě znervózňuje, kdy dostanu něco-jako-vysvědčení. Nevím jak to je na českejch vejškách.. Ale po 2 týdnech zatím vůbec netuším, jak jsem dopadla! No, nicméně, jarní semestr mi začíná až druhý týden v únoru, takže teďka mám skoro dva měsíce prázdnin, taková fajn variace na letní prázdniny...

Takže jsem si oddechla a hned druhý den odjela na soustředění. V Plzni bylo repre plavecké soustředění s Řehulou, které jsem přežila v pořádku - plavání naštěstí kolínku zas tak nevadí. V Plzni byla super partička, takže jsem si soustředění užila i přes to, že bylo až tak 'relativně' pozdě a těsně před Vánoci.. V období, kdy jsem už chtěla píct cukroví 24/7!

V pátek 18.12. jsem se vrátila zpět do Prahy a hned večer jsem měla oslavu s pár kamarády. Měla jsem oslavu poprvé od 10-tých narozenin, a měla jsem obavy, že jsem už zapoměla, jak se dělají oslavy, ale naštěstí to není nic těžkého a oslava byla fajn! Díky všem co dorazili i za krásné dárečky - a taky jsem dostala 4 růže, každá jinak barevná.. to potěší asi každou holku, žejo. Jen o pár hodin později jsem měla opět oslavu, tentokrát v rodinných kruzích, a taky bylo hezké zase vidět větší část rodiny po delší době - a taky všem děkuji za nádherné dárky, ale hlavně, že přijmuli pozvání! 

O pár dní později jsme vyrazili s rodinou a Danem slavit Vánoce na chalupu. Stromek jsme si tentokrát uřízli na zahradě a nazdobili perníčky, ale nejnáročnější byl samotný přesun.. jídla, věcí/dárků, lidí. Ono když už vás jede v autě šest, tak se tam moc dalších věcí nevejde! Další háček, proč neslavíme na chalupě Vánoce častěji je fakt, že je tam strašná zima. Kamenná, cca 200-300 let stará stavba se nevyhřeje nejrychleji a pokud vyhasne kotel, tak je do hodiny opět strašná zima. Na Štědrý den jsme začínali s 10 stupni venku a 14 stupni uvnitř chalupy, takže jsem celý den strávila ve snowboardové bundě, večer se ovšem nějaký Bůh Tepla nad námi slitoval a my mohli oslavit Vánoce při krásných 18 stupních.

A co jsem dostala? Milion věcí! Nedělám si srandu, opravdu jsem se cítila provinile, že jsem toho dostala tak hrozně moc. I k narozeninám i k Vánocům. Teď už jsem ráda, ale předtím jsem se cejtila těžce provinile až nervózně, že si přeci tolik krásných věcí nezasloužím! Jeden z mých nejoblíbenějších dárků byla gramofonová deska West Side Story. Asi by nebyla zas tak oblíbená, ale v okamžiku, kdy jsme dostali celá rodina gramofon a já se naučila jak přehrát desku, jsem se od toho nemohla odtrhnout. Po West Side Story jsem si vzala na mušku celou zásobu desek po babičce a dědovi, takže jsme jeli pár dnů Johanna Strausse, Mozzarta, Karla Gotta, Waldemara Matušku a dokonce jsem objevila i A Hard Day's Night od Beatles (jsem blázen do Beatles), kteří si toho na gramofonu odkroužili asi úplně nejvíc.

Z chalupy jsme přijeli až dnes večer. Kromě crazy přehrávání gramofonových desek (já vím že to zní divně, nejdřív jsem si taky myslela, gramofon omg - ale je to vážně asi moje nová nejoblíbenější činnost a už se nemůžu dočkat, až si půjdu sehnat do antikvariátu něco nového k přehrání!!!!!!) jsme se rozhodli s Danem věnovat hlavně běhání. Za necelý týden jsem v místních opuštěných sudetských lesích naběhala okolo 33km - pro mě číslo z říše snů! Koleno zatím vypadá ok, z čehož jsem snad ještě více nadšená. Jinak, ty lesy, to je úplně další věc. To je úplná radost tam běhat, bádat po dalších cestách (řekla bych, že jsme prozkoumali tak 1/10 nebo spíš ještě méně), potkávat srnky, mýtinky.. Mobil jsem si s sebou brala pokaždé, abych zachytila aspoň něco málo z té nadpozemské nádhery (taky jsem běhala s novými krásnými Garmin vívoactive, taky od Ježíška - jsou skvělé!). To ani nejde popsat slovy. Snad to aspoň půjde vycítit z fotek, jak neskutečné to může být v podstatě obyčejném lese.

Na Silvestra asi budeme s Danem v Praze - chtěli jsme jet někam na běžky, ale teda chybí taková maličkost, sníh. Z chalupy se mi hrozně nechtělo odjíždět - sice tam je pořád kosa, ale na druhou stranu tam nejsou lidi, lidi, lidi, tramvaje, smradlavý lidi, odpadky, turisti, a tyhle další neduhy Prahy/velkoměst. I když, samozřejmě, i být zase doma má něco do sebe. Ale Vánoce na chalupě toho mají taky dost do sebe.

Jinak, jím teď úplně příšerně. K snídani cukroví, po obědě cukroví, před a po večeři cukroví, před spaním cukroví, v posteli cukroví, při probuzení v noci cukroví, a teď už sice bohužel cukroví došlo, ale nahradil ho pytel Haribo, 200g Lentilek (to právě teď momentálně), Pringles a další pošušňáníčka. Přijdu si jak čuně, ale beru to jako významnou součást vánoční regenerace. 

Ještě chystám jeden funny Silvestr článek - tak doufám, že se Vám bude líbit! Jinak doufám, že jste si užili Vánoce (a i případné narozeniny!) co nejlépe, a přeji krásný Nový rok!

Mějte se krásně 

Terka

Surely, all year long most people look forward to Christmas time, but I look forward to Christmas time AND my birthday. Yeah, to have birthday five days before Christmas... Stupid, right? - a sentence a person like me has been hearing over the years. Honestly, I love the date 19.12., and moreover, so many people were born - Richard Hammond from TopGear or Leonid Brezhnev with this pretty fancy eyebrow. (And Josif Jugashvili was born only a one day earlier!)

Semester in school finished with the last exam taking part on Monday 14/12 - from Intro to Law, this crazy easy exam taking up almost three hours, from 18:30 to 21:00. I had to manage to write three essays, each on two to three pages, and actually, I had to studied for 23 questions that could have hypothetically appeared on the exam. A little bit insane, but now I am more worried about my final grades. Where are they? Where can I see them? After two weeks I still have no clue, and that is making me a little bit nervous - at high school we got the grades the last day of school, and thus there were no confusions! However, spring semester starts in February, so I got almost two moths of holidays... Such a nice variation of summer holidays!

So I got to rest a bit and next day went to Pilsen for swimming training camp with Jan Řehula. I survived, so my knee did - that is kind of successful. There were nice people in Pilsen - so the training camp was real fun, even though it was 'so' late, I mean at this pre-Christmas time, when I was planning to bake christmas cookies 24/7! (just in case you did not know. Christmas cookies are serious thing in Czech Rep - in families it is casual to bake about 10 - 25 kinds of Christmas cookies and then eat them all during the Christmas time - it results in hundreds and hundreds of cookies and new extra kilos on the weight!)

On Friday 18/12 I got back to Prague and the same evening I had a birthday party for my friends. First birthday party since I was 10, so I was tiny bit nervous - but everything went ok and the party was really nice, so thank you all for the attendance and your beatiful gifts! I received four beautiful roses, each different color - such a pleasant gift for a girl, right! Just a few hours later, Saturday noon was the time of my next celebration - family birthday party. Nice to see further family after some period of time, and again I was grateful to see y'all and get such nice presents again!

A few days later me and my family and Dan set off to cottage - to celebrate Christmas there. We got a Christmas tree from our back yard and put many gingerbreads on it. The worst thing was to get to the cottage - all food, people, things/presents.. I mean, when there are already six people in the car, it gets difficult to put something else in the car! Next awesome thing about our cottage is the wonderful fact that our cottage is from stone. That results in permanent winter during the winter - not only outside, but mainly inside the cottage. Christmas Eve mornig we started on 10 degrees outside, 14 degrees inside the cottage, however, in the evening some God of Warm decided to give us blessing and we celebrated Christmas in about 18 degrees. (if you were curious. The main celebration of Christmas in Czech Rep. is the dinner on Christmas Eve - and after dinner we spend next few hours opening up presents under the tree.)

So what did I get? Million of things! No joking, I really felt guilty for recieving soooo much stuff. I mean, I really got so many wonderful things for both Christmas and birthday. Now I am ok with it - but beforehand I really felt so badly, like that I did not deserve so many beautiful things! One of my favorites was West Side Story record. It would not be such a present, but whole family got gramophone under the tree, and I got to learn how to play the records - and I felt in love! I got stucked on the gramophone and ended up playing all the records after my grandma and grandpa, so we listened to Johann Strauss, Mozart, Chopin, Karel Gott, Waldemar Matuška and I also found A Hard Day's Night from Beatles... and I am crazy fan of Beatles, so this record had to spend some time on there.

We got back from cottage today, and in addition to playing records on my new favorite thing, gramophone (yeah I understand that it sounds so crazy, and at the first second I also thought, oh gramophone wtf - but really, it is sooo cool and I cannot wait to go to some store and get new records to play!!!!!!) me and Dan decided to run a lot. In a little less then a week I managed to make 33km - a volume out of my craziest expectations! Knee seems ok still, so that is making me even happier. Eventually, the forrest we ran in and nature there was wonderful. Looking for new trails (we explored, I guess, even less than 1/10), meeting deers, discovering nice hidden places... I had phone with me every single time - just to capture at least a little bit from this superterrestrial beauty (I also ran with my new Garmin vívoactive - Christmas present - it works great and I love it!). It is hard to describe it by words. Hopefully, pics will be helpful - helpful to explain this beauty in actually casual forrest.

I and Dan will be in Prague on New Years Eve - cross-country skiing is unfortunately not an option, because just a tiny detail is missing.. snow. No snow!!! I did not want to leave cottage, it is true it was pretty cold there, but at least there were no people, people, people, trams, smelling people, trash, tourists and next unfortunes of Prague/big cities. Yeah, sure, on the other hand I am always happy when I get home, but celebrating Christmas at cottage was pretty cool too.

Sadly, I eat pretty horribly right now. It was like Christmas cookies for breakfast, after lunch, before dinner, after dinner, before sleep, in the bed, during night - and so we ran out of the Christmas cookies, but next packages of Haribo or Pringles are making it up! I feel piggy to eat that way, but I just consider it as a crucial part of Christmas regeneration process.

I am going to prepare one funny Silvester article - and hope it will be at least a bit funny! Anyway, I wish you all beautiful New Years Eve and I hope you enjoyed your Christmas (and potentionally, birthdays)!

Have a beautiful day!

Terka



po cestě do lesa...
on the way to forrest... 






není to nádhera? Prostě kraj nikoho
isn't it beautiful? Just a place of nobody


nějaký pokusy o jógu
some try of yoga pose



kočky tvoří další část našeho života na chalupě. Byla jedna kočka, a když jsme jí jednou něco dali, tak se rozhodla k nám vodit i svojí holčičku-kočičku, takže u nás oxidujou obě dvě. Když jsme odjížděli, tak jsme je podarovali štědrovečerním kaprem, a vypadali spokojeně. Ale jinak jsou hezké, ne? A vyfotit se docela nechají, čímž si u mě vysluhují plusový body..
so cats make another part of our cottage story. There was one cat, and we gave her once something, so next time she came together with her little kid-cat, so they both keep sitting in front of our door. When we were leaving today, we gave them carp from Christmas dinner, and they looked happy. But they look nice, don't they? And both are willing to be part of my pics, so thus I like them bit more.



usmát se na fotku umí každej, ale ukázat na fotce svý pravý pocity při běhání už jen tak někdo nezvládne 
smile for pic is easy, but showing the real emotions during running.. that is something only some people are able to do!


mé první hodinky na běhání! Fungují bezvadně. Jinak, i běžecká bunda na fotkách byla dárek k narozkám (miluju jí). I ty legíny. A další cool legíny na běhání jsem dostala k Vánocům. A svetr. A další krásný svetr... 
my first running watch! Works perfectly. Anyway, the running jacket was my birthday present. Also the tights. And next cool tights I got for Christmas. And sweater. And another nice sweater..


já a maminka v cca době, kdy mi bylo přesně neuvěřitelných 20! 
me and mom in this certain time, when I was exactly 20 years old!

Žádné komentáře:

Okomentovat