Tereza Zimovjanová: Jak jsem vyhrála ~ That day I won

Mistrovství ČR v krátkém duatlonu, Žamberk 19.9.2015
krátký duatlon (5km běh - 20km kolo - 3km běh)

Czech National Championship in Duathlon, Žamberk 19.9.2015
short duathlon (5k run - 20k bike - 3k run)

Už jste někdy v životě vyhráli na závodech trampolínu? Já už jo!

Have you ever won trampoline at some competition? I already have!

Minulou sobotu jsme se vydali s Danem do Žamberka. Vyrazili jsme brzo ráno autem do Hradce Králové, kam nás vezl tatínek, jenže tatínkovi se v půlce cesty chtělo hrozně spát, tak jsem zbytek cesty do Hradce v pořádné mlze musela odřídit já. Chtělo se mi původně taky hrozně v autě spát, ale řízení mí vždycky hrozně zvedne adrenalin (zatím se necítím jako zkušený řidič), takže jsem nás nakonec všechny v pořádku dovezla do Hradce na nádraží. Pak jsme vzali kola, rozloučili se a nasedli do vlaku a honem do Žamberka.

Cestování vlakem na závody je asi jedna z mých nejoblíbenějších věcí o závodech. Vlastně se mi líbí jakékoliv cestování na závody (ano, i všechny ty nemožně dlouhá cestování, ale je to přece cestování na závody!), ale to vlakem má nějaké speciální kouzlo. S Danem jsme úspěšně prospali cestu, vzbudili se v Žamberku a vyšli z vlaku do krásného, probouzející se ho, zamlženého, podzimního rána..

Počasí bylo vážně nádherné, sice jsem původně přemýšlela o závodění v zimní bundě (ráno bylo trochu kosa), nicméně, nakonec jsem vyrazila jen s extra tričkem pod dresem. Přišli jsme s Danem na start, poslední pusa, kluci vyrazili na start o 5 minut dříve.. A pak holky! Zvykla jsem si z atletických závodů na dráze vyběhnout hnedka po startu dopředu, nakonec jsem první běh odběhla chvilku ve společnosti dalších holek, ale po půlce jsem se jim už trochu vzdalovala a do depa jsem měla náskok asi 20s, žádná sláva ale aspoň něco..

Kolo bylo pro mě překvapivě vysvobozením, protože při běhu jsem byla tak neskutečně tuhá a bolely mne nohy (tenhle den asi nebyl zrovna mým nejlepším běžeckým dnem v historii), že šlapání na kole bylo vlastně v pohodě. Celou trať jsem se snažila projet co nejrychleji, věděla jsem, že mi naposled kolo dělalo problémy a doufala, že mi pár týdnů tréninku aspoň trochu pomohlo.

Naštěstí pomohlo, kolo jsem měla o 1 minutu rychlejší než druhá nejrychlejší holka a druhý běh jsem si spíš jen užívala (resp. první půlku jsem se snažila přežít, a druhou půlku jsem už zvolnila a cca si to užívala). A pak hurá do cíle, kde jsem hnedka dostala jednu z nejkrásnějších kytek, kterou mě kdy kdo obdaroval!

Spokojená jsem našla Dana, který byl 10. (chudinka byl trochu nachřapaný, věřil by si jinak asi na víc) a společně jsme si šli dát guláš a místní buchty a koláče (ňam!).. Načež proběhlo vyhlašování, kde jsem obdržela... ehm, ano, trampolínu! Jako kdyby cestování vlakem s kolem bylo lehký, myslím, že cestování vlakem s kolem A s trampolínou je teprv pořádnej zážitek.. (ok, naštěstí nám Franta Schoval vzal trampolínu autem do Prahy.. Danke!)

Takže, já i Dan jsme si úplně zamilovali Žamberk. Hrozně mě překvapili i lidé u trati - všichni krásně povzbuzovali, hrozně moc mi to pomohlo.. Taky nás ve městě dva lidé jentak pozdravili, a když jsme později jedli na nádraží toasty, další nám popřáli dobrou chuť... Navíc nádherná trať v zámeckém parku (který byl sám o sobě taky krásný), milí organizátoři, jakože nechci Žamberk přechválit... :D ale prostě se nám tam moc líbilo.

Po domluvě s trenérem jsme se rozhodli, že už další závod nepojedu - přemýšlela jsem o Evropském poháru na Sicílii, ale nakonec už tam nepojedu a radši se připravím na další sezónu. Nicméně, získala jsem titul Mistryně ČR - já vím, nebyla zde taková konkurence atd., nicméně si ho přesto hrozně moc vážím a mám hroznou radost, že se mi něco takového (po mém milém letošním zranění) letos povedlo!

Takže bych chtěla moc poděkovat mému nejoblíbenějšímu trenérovi na světě (Danovi) a taky Kola Víšek, kteří mi na letošní sezónu zapůjčili super kolo!

Mimochodem, taky děkuju všem ostatním, kteří mě nezatratili a taky přežili moje reptání a melancholie v průběhu mého zranění.. (hlavně maminka, tatínek, sestřičky, papoušek..) Tenhle výsledek byl taky hlavně pro Vás. :)

Přeji všem krásnou středu!
Terka

P.S.výsledky!
P.P.S. fotky dole

Last Saturday me and Dan went together to Žamberk. Early in the morning we set off to Hradec Králové, my dad driving, eventually he was pretty sleepy this morning so I had to drive the second half.. Big adrenalin for me! I can't describe myself as a really experienced driver, so it is still always big adrenalin for me. I made it to Hradec Králové without any injuries and there we said bye to dad, got bikes and got on train.

Travelling by train to the races is one of my favorite things about races. Basically, I think I like all types of travelling to races (yeah it contents these long travellings also, but it is still travelling to races!!), but train travelling has its special magic. We slept all way long on train with Dan, woke up at Žamberk and there was this beautiful, sunny, foggy, fall morning..

Weather was really wonderful, yeah it is true that at the beginning I was considering racing in my winter jacket (ok it was bit cold), later I just had one extra t-shirt under my trisuit. We got with Dan on the start line, last kiss, guy's race started 5 minutes earlier than girl's race.. and yeah, then girls! I've got pretty used to have good starts from some track meets, so first run I ran with some girls at the beginning, but later I started dropping them and in the transition I had about 20s gap on them, nothing special but at least something right..

Bike was suprisingly a big relief for me, because during run I was crazy sore and stiff and my legs hurt (I guess this day wasn't my best running day in the history), so having a decent cadence on a bike was actually easy. I tried as much as I could on the bike course, because I knew last time my bike was a real weakness and I hoped a few weeks of training helped me.

Thankfully they helped, my bike time was 1 minute faster than any other girl's time and second run I just tried to enjoy (yeah first half was hell and second half I slowed down a bit so it became.. enjoyable) Then finish line, and there I got immidiately a really wonderful flower!

Feeling satisfied I found Dan who made it to 10th place (poor Dan was a bit sick, I am sure he would trust himself more if he wasn't ill) and together we got local goulash and pastry (mainly kolache and cakes.. yummy!).. So then victory ceremony was going on, where I received.. eh, yeah, trampoline! Like travelling by train with bike is not easy by itself, but travelling by train with bike and trampoline.. I think that's the REAL experience.. (eventually one friend took the trampoline to Prague by car, thank you!)

So I and Dan both felt in love with Žamberk. People cheering next to course were amazing - it really helped me.. Also two random people here said random Hi to us, later some guy wished us Bon Apetit! when we were sitting at the train station eating home made toasts.. Wonderful running course in park (the park was wonderful by itself too!), really nice organizators, yeah I am sorry I don't want to talk about Žamberk just in superlatives.. :D but we just really liked it there.

We agreed with my lovely trainer that I am not going to compete this year anymore - I was considering European Triathlon Cup at Sicily, but we decided to not go and rather prepare for next season. But basically, I earned the title Czech National Duathlon Champion - and yeah I know there wasn't such a concurention, but I still am happy so much and I appreciate that I was able to (after my wonderful injury) manage to achieve it!

So I would like to thank you, my best and loveliest coach on the planet (Dan) and Kola Víšek, that lent me perfect Trek bike for this season!

By the way, I thank all the people that survived my melancholy during my injury and still trusted me (mom, dad, sisters, parrot..) This is also for you guys!

So have a nice Wednesday everybody!
Terka

P.S. results!
P.P.S. pics photostory below ->