neděle 23. srpna 2015

Co když ~ What if

Co když..
Co když vás zase bolí koleno
Co když zase nemůžete další týden běhat
Co když vás to deptá už od 9.března
Co když máte chuť se na to vykašlat


Ne, opravdu nechci a moc se snažím nemít emocionální výlevy. Protože tím si přece nepomůžu a navíc na světě jsou horší věci než jedno bolavý koleno. 

What if..
What if your knee hurts again
What if you can't run for another week
What if it's been on your mind since March 9
What if it's making you feeling like quiting

No, I am really not into and I really don't want to have any emotional post. Because it won't help me anyway and there are worse things in the world than one knee that hurts.


Místo toho bych se radši soustředila na další věci. A taky se soustředím. Nová škola, oblíbená letní brigáda, po roce ušitý polštář. Wow. Poprvý jsem udělala k obědu řízky. Vídám se s přáteli, na které jsem dlouho neměla čas. Chodím na kafe. Dokonce ho i vypiju a občas mi snad i chutnalo. Čtu knihy. Půjdu do kina.

Ale ty hodiny, v teplém letním dni, strávené na kole ježděním okolo místa, kde žiju, běháním v zeleném lesíku nebo dlouhými hodinami v bazénu.. Ty letos musím oželet. A už to těžko nějak vrátím zpátky.

Po prvním roce, kdy jsem s nadšením naskočila do nového sportu, nadšená, že se mi vede více než průměrně dobře a s optimistickými plány na další rok, se teď setkávám s opačnou realitou. Už to je přes 10 měsíců, co jsem absolvovala poslední triatlonový závod. Všechno, na co jsme se s Danem těšili, se vlastně nestalo.

No a co. 

Těžko teď ucítím ten zvláštní tlak, který jsem měla v době, kdy jsem místo prvních závodů seděla na posteli a vedle ležely berle. Ten už nemám. Úplně nejhorší je na tom to prodlužování. Jako, že už to je dobrý, je to dobrý, je to dobrý - a pak krchhh a zase nic. Zase musím počkat, až se to zklidní. A pak zase pomalu začít. A pak to je dobrý. A pak se to stane zase.

Ne vždy vám vyjdou věci podle plánu. A z jedné mé oblíbené knihy od Nicka Hornbyho - nemá cenu se strachovat kvůli budoucnosti. Prostě to nějak dopadne. (On v tý knize měl 'omylem' v 16 letech dítě. To ale naštěstí není můj případ (:D), ale to, co tam říká se může vztahovat v podstatě na cokoliv)

Takže se také netrapte a užívejte si poslední záblesky léta!
Paka paka

Terka

(P.S. pár fotek dole!)

(P.P.S. Přečetla jsem další dvě knihy. Ta první - Běhání s Keňany (ten název je hrozné klišé, že) od Adharananda Finna - pokračování ve čtení running books - byla zajímavá kniha - určitě neporovnatelná s Eat&Run od Scotta Jurka, ale i tak mi ukázala něco nového. Třeba, když mám chuť jíst, i když už jsem jedla, vzpomenout si na Keňany, kteří po 5 dnech strávených v Evropě přibrali 5 kilo. Prostě too much food around!
Druhá kniha se jmenovala Lovci od Františka Kotlety. Pan spisovatel má vyložené super příjmení! Nicméně, sci-fi patří mezi mé oblíbené žánry a i když jsem se k téhle knize dostala úplně náhodou, určitě jsem nelitovala.. Chápu, že věci jako Praha v roce 2050 a souboje se superpadouchama na každé minimálně třetí stránce nejsou lákavé pro všechny, ale představa menšin (muslimové, romové etc) obývající vyloženě celé čtvrti nové Prahy mě vlastně hrozně mile překvapila. Mě se ta představa vlastně líbila. Naučit se arabsky a pokecat si s muslimama ve vedlejší čtvrti. Haha. Pěkný.)

(P.P.P.S.What if je jinak taky moc hezká písnička od Coldplay. :)


Instead of I should be focused on other stuff. And of course, I am focused on different stuff! New school, favorite summer job or after a year I was able to make a case for a pillow. Yey. For the first time I made for lunch řízky (that's something in the world known like schnitzel - a typical czech wonderful unhealthy food). I see friends that I haven't seen for ages. I go for coffees. Sometimes I also drink it and moreover like it. I read books. I'll go to cinema.

But the hours, that I wanted to spend in these hot summer days... riding a bicycle around my neighborhood, running in little local forrest or swimming long hours at the pool. This summer I have to be without that. And it is not real that I could get it somehow back.

After a one year, when I started a new sport, feeling crazy excited and with many optimistic plans for new season, I am facing the opposite side of the sport. It's been more than 10 months since I raced triathlon for the last time. All the things that we were looking forward with Dan actually never happened.

So what.

This pressure, that I felt at the times the first races started and I was lying on a bed with crutches next to me, is not really bothering me anymore. It's not here. The worst thing is the extending. It seems ok, ok, ok - and then krrrrchh, and nothing. I have to wait for calming down. Then slowly start again. Then hope it'll be fine. Then usually it goes wrong again.

Not everytime goes everything right. And from one of my favorite books by Nick Hornby - it doesn't have sense to care about future. It'll just happen somehow. (in the book is this one guy that has kid at 16 (not on purpose), but luckily that's not my case (:D), just his saying are usable actually for every situation..)

So don't be worried and enjoy last days of summer
Paka

Terka

(P.S. just a few pics - scroll down!)

(P.P.S.: I read 2 more books. First one is Running with the Kenyans by Adharanand Finn and yeah, I can't really compare that book with Jurek's Eat&Run, anyway I still found it interesting - for instance when I get hungry, I should firstly have Kenyans on my mind - after a 5 days that they spent in Europe they gained 5 kilos! Just too much food around!
Second book is called Lovci and it's by František Kotleta. It's a sci-fi book by a czech author, full of superheroes, fights between good and bad guys, Prague in 2050 full of quarters with muslims, gypsies etc..(we don't realy have it now). So, suprisingly, eventhough I just randomly borrowed this book from my friend, I liked it - that strange thing that you speak arabic and you can just go to the next quarter and speak with muslims living there. Haha. It's not such a bad idea.)

(P.P.P.S. What if is really nice song by Coldplay :)


Už je to hodně dlouho, co jsem závodila. Tohle je fotka z Evropského poháru v Rize - můj první Evropský pohár mezi dospělými před rokem a něco. I když 15.místo nebyl pro mě nějaký velký zázrak, určitě to byl jeden z nejhezčích závodů, co jsem minulý rok absolvovala.
It's been pretty long time since I participated at some race. This pic is from Riga Triathlon - my first European Triathlon Cup in Elite category. A year and something back. I got 15th and eventhough I wasn't 100% satisfied, this race was definitely one of the most beautiful ones.


Na kole jezdit můžu. A určitě si nemůžu stěžovat! (pokud si zrovna nespletu nádraží a nečekám hodinu někde jinde)
I can still ride my bike. And definitely I can be satisfied! (until I'm waiting for a train at a wrong station..)


Nový tréninkáč. Nebo něco takového. Zbožňuj kupování zápisníků, sešitů, diářů a všech těhle věcí... Jen by třeba Moleskínky nemusely být tak drahý! 
New training log. Maybe. I'm pretty obsessed with buying new logs, notebooks, diaries etc. Just wish that Moleskine brand wasn't sooo crazy expensive..


Na kole!
Cycling!


Dan se účastnil 1/2 Ironmana v Praze - TRIPrague. Chudák měl hodně křeče a na běhu už vypadal dost vyčerpaně... Snažila jsem se podporovat a pomoct mu, co to šlo. 
Dan was racing last weekend at TRIPrague halfironman. Poor babyku had cramping and during the run he seemed pretty exhausted.. So I tried to help him as much as I could.

Žádné komentáře:

Okomentovat